Když jsem se rozhodoval, kterou knihu z mé bedny si přečtu jako další, oko mi padlo na knihu se zajímavým obalem (později jsem zjistil, že to je jeden z Mládkových obrazů, které se vyznačují opačnou perspektivou – pár dalších jich je uvnitř knihy) a neméně poutavým názvem - Zápisky šílencovy. Zaujalo mě jméno autora – Ivan Mládek, kterého jsem znal jen jako zpěváka skupiny Banjo Band. Už podle názvu bylo jasné, že se bude jednat o humornou knihu, tak jsem jen doufal, že ten humor bude alespoň průměrný. To jsem se ale velmi mýlil!
Kniha pojednává o Zuzanovi Hlaváčkovi. Je rozdělena na čtyři části. První z nich je Moje rodina, kde Zuzan popisuje členy své rodiny. Druhá pak nese název Úterý - v ní popisuje běžný všední den. Ve třetí části Láska, zrada, Macocha vypráví o tom, jak se zamiloval a následně kvůli odmítnutí milované chtěl spáchat sebevraždu. A v poslední části - Boženka - hovoří převážně o své dceři (Božence). Na začáku, na konci a mezi jednotlivými částmi knihy jsou vloženy texty některých Mládkových písní.
Smát jsem se začal už na prvních stranách. Mládkův humor mě opravdu dostal. Kniha začala výborně a do konce už nepolevila. Některé vtípky jsou opravdu brilantní, nezapomenutelné, a ikdyž bych se o ně s vámi rád podělil, neudělám to – zmařil bych tak pár záchvatů smíchu těm, kteří si knihu budou číst. Nakonec mi bylo docela líto, že je kniha tak krátká (má asi 80 stran v malém formátu – přečetl jsem jí mezi přestávkami ve škole), ale možná to je její silná stránka – člověk si jí může přečíst vícekrát a tak si ji lépe zapamatuje.
Knihu opravdu velmi doporučuji, tak hodně jsem se už dlouho u ničeho nezasmál. Dokonce jsem si knihu přečetl hned dvakrát po sobě, aby se mi více vryla do paměti. Příběhy vyšinutého Zuzana by totiž byla škoda zapomenout. Také se chystám pořídit si některou jinou Mládkovu knihu a doufám, že se u ní pobavím alespoň z půlky tak, jak jsem se pobavil u Zápisek šílencových.
Hodnocení: 5/5
