Archiv Listopad, 2008

James Clavell – Král krysa

Král krysa - obalKrál krysa je první napsanou knihou z Clavellovy Asijské ságy, která obsahuje šest románů soustředěných v asijském prostředí celkově v období 17. až 20. století. Po silném zážitku z tého knihy se chystám přečíst i další z této ságy.

Děj se odehrává ke konci druhé světové války na území Japonska. Tam leží Čangi – zajatecký tábor, kde žije asi osm tisíc vojáků: převážně Angličani, Australani, Novozélanďané a Kanaďani. Nachází se tam věznice a vedle ní stojí i několik baráků, ve kterých žijí důstojníci a vyšší důstojníci. A v jednom baráku žije i dvacet pět amerických vojáků.

Situace tam vypadá tak, že všichni zajatci jsou silně podviživení a nemají co na sebe. Přes někoho v táboře prodávají všechny své věci – pokud ještě nějaké mají – a za získané peníze kupují jídlo. Tedy, ne tak úplně všichni. Existuje jedna výjimka, okolo které se celá kniha točí – desátník Král. Král je jeden z těch pětadvaceti amerických vojáků. On jediný si žije – dá se říct – v blahobytu. Nosí normální oblečení, jí normální jídlo, má spoustu všemi chtěných cigaret. Všichni v táboře mu závidí, a jemu se to líbí. A jakže to všechno získal? Král je totiž ten někdo, přes kterého všichni prodávají své věci. Status obchodníka si získal svou inteligencí, důvtipem a čestností. Tedy, čestností. Je sice pravda, že ještě nikdy neshrábnul všechny peníze, co za danou věc získal, ale na druhou stranu si bere hodně velkou část. Je to vlastně takový opak Robina Hooda – chudým bere a bohatým (sobě) dává. Nezáleží mu na tom, jak se mají ostatní – jeho heslo je, že každý se stará sám o sebe. Otázkou ovšem je, jak dlouho mu to ostatní budou trpět.

Hodnocení: 5/5; kniha je velmi dobře napsaná, autor dokázal popsat bídu, která v táboře panuje. Proto jsem se vcítil (alespoň do té míry, do jaké se člověk, který danou situaci nikdy nezažil, může vcítit) do pocitů obyvatelů tábora na konci knihy, kdy… no, přečtěte si to raději sami. Zásluhu na tom má určitě fakt, že Clavell sám byl při druhé světové válce zajatcem v Čangi, a ikdyž děj není založen na pravdě, určitě do knihy vmísal své vlastní pocity z tohoto pobytu.

Muž z la Manchy

Muž z la Manchy je divadelní představení (muzikál), které jsem měl možnost vidět v divadle Na Fidlovačce.

Miguel Cervantes, básník a spisovatel divadelních her, se ocitá ve vězení se svým sluhou poté, co se pokouší uzavřít kostel svaté inkvizice. Tam čeká na soud. S pomocí spoluvězňů začne hrát divadlo o Alonsovi la Mancha, venkovském zemanovi, který se spolu se svým sluhou Sanchou vydává do světa jako rytíř don Quijote, ikdyž ve skutečnosti rytíř není.

Na začátku cesty se odehraje známá bitva s větrným mlýnem – tedy s obrem, jak to vidí don Quijote. Po bitvě uvidí don Quijote v dálce velký hrad a chce se k němu vydat, protože chce být pasován na rytíře tamním pánem. Sancho sice vidí místo hradu hospodu, ale už ví, že jeho pán má trochu jiný pohled na svět, a tak neodporuje.

Hrad samozřejmě není hrad, ale hospoda. Hospodský ale s vidinou zisku přitvrdí donu Quijotovi a prohlásí se za pána hradu. Slíbí mu, že ho příští den ráno pasuje na rytíře.

V hospodě se nachází Aldonza, do které se okamžitě don Quijote zamiluje. Považuje ji za svou vysněnou ženu Dulcineu. Ta ho nejprve odmítá jako blázna, ale později se jí začne zamlouvat.

Mezitím se v sídle Alonsa la Mancha jeho budoucí zeť rozhodne, že svého (budoucího) tchána vyhledá a zkusí ho přivézt k rozumu. Nakonec se mu to povede, ikdyž don Quijot omdlí. Když se zpět ve svém sídle probudí zase jako Alonso, cítí, že umírá. Rozhodne se proto, že sepíše svou poslední vůli. Když ale začíná diktovat, komu co odkáže, do pokoje vtrhne Aldonza a snaží se ho přesvědčit, že je don Quijote. Alonso si na svůj druhý život zpočátku nepamatuje, ale pak si náhle vzpomene, vyskočí na nohy a chce zase cestovat po světě jako don Quijote. Téměř hned se ale složí zpět na postel, mrtvý.

Muzikál byl hrán zvláštní formou – divadla v divadle. Hlavní roli (dona Quijota) hrál bavič Petr Rychlý, Sanchu Panza hrál Václav Svoboda a Aldonzu (Dulcineu) hrála Tereza Bebarová.

Hodnocení: 3/5; sice to občas byla nuda, ale jinak celkem vtipné

Roald Dahl – Můj strýček Oswald

Můj strýček Oswald - obalOd Dahla jsem zrovna nedávno přečetl Princeznu a pytláka a co jsem na konci recenze slíbil, tak také plním. Další kniha, co se mi od něho dostala pod ruku, se jmenuje Můj strýček Oswald.
Kniha obsahuje zápisky z deníku autorova smyšleného strýčka Oswalda. Oswald je už v sedmnácti letech velkým milovníkem žen, dobrého jídla a vína. Předčasně dokončí střední školu v Anglii a na rok zamíří do Francie. Při rozlučkové párty v Anglii ale slyší vyprávění majora Grouta (přítele svého otce), které mu má změnit život. Major se v něm zmiňuje o puchýřnících – broucích ze Súdánu. Prášek, který vznikne rozdrcením jejich usušených těl, funguje jako nesmírně účinné afrodisiakum. Množství odpovídající pouze hlavičce špendlíku udělá s mužem divy. 
Oswald nelení a okamžitě po příletu do Francie oznámí své dočasné rodině, že s kamarády na pár dní pojede na venkov. Místo toho se ale vydá do Súdánu, kde nakoupí pět liber prášku z puchýřníků za padesát anglických liber. Ve Francii Oswald využije svého důvtipu, aby se o prášku dozvěděla „vyšší (bohatší) společnost“, a následně na něm vydělá sto tisíc liber – jeho vklad se mu tak dvoutisíckrát vrátí. Ale Oswaldovi to nestačí. Chce si vydělat rovnou milion liber, aby si zbytek života mohl užívat luxusu, a tak – zpět v rodné Anglii – zkombinuje svůj „vynález“ s objevem svého profesora Woresleye. Otázkou ovšem je, jestli jim jejich svým způsobem geniální nápad vyjde.
Můj strýček Oswald je kniha vskutku bravůrní. Připadala mi docela humorná a jistý (ikdyž pouze lehký) nádech erotična tomu byl třešnička na dortu. Příběh strýčka Oswalda je extrémně čtivý a velmi dobře vás zabaví na (teď už bohužel) dlouhé zimní večery. Pokud máte Dahla rádi, tuto knihu si určitě přečtěte, a pokud ho neznáte, myslím že touto knihou je docela vhodné se seznamováním začít :o). 
Hodnocení: 5/5; docela dlouho jsem se rozhodoval mezi 4 a 5, nakonec jsem se přiklonil k té lepší variantě