Jak si vážíme informací v době Wikipedie

Lukáš Hejtmánek mi poslal následující zprávu:

Hele, tak mě ráno napadlo, když jsi ten wikipedista :), co si myslíš o tom principu jako obecně? Že kdokoli má bez většího úsilí přístup ke strašně moc informacím. Mně, jako psychologogovi, v tom chybí pak princip motivace. Vzhledem k tomu, že nemusíme vynakládat úsilí na to to hledat a vzdělávat se, pak si logicky i míň zapamatujeme a vůbec si informací nevážíme. A máš pocit, že jsou témata, která by se tam neměla rozebírat? Nebo jsi pro zcela otevřený encyclopedistický svět, kde každý si může snadno zjisti co chce?

Následující příspěvek je mou odpovědí.

Logo Wikipedie

V dnešní době si téměř každý z nás, když něco neví, sedne k počítači, zapne si internetový prohlížeč a do Googlu jednoduše napíše, co potřebuje vědět (v nějaké rozumné formě, aby nás počítač správně pochopil). Ve velkém procentu případů se nám mezi prvními stránkami nabídne Wikipedie, která často dotaz zodpoví (pokud hledáme v angličtině, naše šance na úspěch se dramaticky zvyšují). V nejlepším případě použijeme ještě další zdroje, které nám informaci potvrdí, a my s ní pak nakládáme podle svého gusta. Konečným cílem Wikipedie je „to compile the sum of all human knowledge into a Web-based, free content encyclopedia“ (česky zhruba: zahrnout všechno lidské vědění do internetové svobodné encyklopedie). To je zajisté šlechetný cíl a nutno podotknout, že se to do jisté míry daří (anglická Wikipedie obsahuje v době psaní toho článku těsně pod 4 miliony článků a je tak zdaleka největší encyklopedií, kterou kdy lidé vytvořili). Se zjevnými výhodami svobodně dostupných informací přicházejí ale i negativní aspekty, z nichž mou (a očividně i Lukášovu) mysl dráždí hlavně jeden: když můžeme pár kliknutími vědět (téměř) vše, co potřebujeme, budeme si pak této vědomosti vážit? Dokážeme ji uchovat v paměti a pak ji využít stejně, jako kdybychom ji pracně vyhledávali v knihovně?

Intuitivní odpovědí je i pro mě, aktivního a nadšeného wikipedistu, jasné „ne“. Považuji za logické, že když se budu trápit tři hodiny v knihovně, abych se něco dozvěděl, budu si to pamatovat mnohem lépe, než když informaci najdu za minutu na Internetu. Navíc, jak je v poslední době nepěkným zvykem, když zkopíruji referát z Wikipedie, tím spíše si nic pamatovat nebudu. Když něco dostanu bez námahy, nevážím si toho tolik, jako když pro to musím dřít — to je asi jasné a dále to nemá moc cenu rozebírat. Nyní je ale potřeba zamyslet se nad tím, jestli je tato nevýhoda tak zásadní, jak se na první pohled může zdát, resp. jestli převažuje nad výhodami.

A mou odpovědí je opět ne. Fakt, že se mohu dovědět téměř cokoliv v podstatě hned, je dle mého názoru naprosto zásadní pozitivum (samozřejmě, že informace musí být pravdivá, což je ale otázka pro jinou diskusi). Znamená to, že mě nikdo nemůže jednoduše obalamutit klamavými tvrzeními. Znamená to, že když se rychle potřebuji něco dovědět o nějaké významné osobě, události, společnosti, vědeckém poznatku atd., mohu. Samozřejmě si nevytvořím komplexní obrázek, ale minimálně si ověřím některá fakta a dozvím se, kde mohu zjistit více. Možná si toho moc nezapamatuji, ale jde mi o to vůbec? Mně osobně např. u většiny témat  stačí, že si zhruba zapamatuji hlavní myšlenky a názor, který si při čtení vytvořím. Detaily většinou znát nepotřebuji, protože vím, že je kdykoliv mohu dohledat. (Nevýhodou ovšem je, když pak svůj názor prezentuji ostatním a nedokážu uspokojivě odpovědět na otázku, proč si myslím to, co si myslím.) Jestli chci o nějakém tématu opravdu něco vědět, nebudu číst Wikipedii, ale odborné články a knihy. Pokud např. potřebuji vypracovat referát, asi bych opravdu něco vědět měl. Když mi ale učitel povolí předčítat z papíru, na kterém mám text okopírovaný z Wikipedie, je zde něco špatně. U takových případů je dle mého názoru hloupost stěžovat si na Wikipedii, problém je někde jinde.

A teď stručně k poslední otázce: A máš pocit, že jsou témata, která by se tam neměla rozebírat?  Jednoduše řečeno, nemám. Pokud článek splňuje zásady wikipedistického článku — žádný vlastní výzkum, ověřitelnost, věrohodné zdroje, významnost, nezaujatý úhel pohledu –, má v encyklopedii určitě své místo.

Reklamy

1 Response to “Jak si vážíme informací v době Wikipedie”


  1. 1 Jméno není důležité 22. Leden, 2013 (22:37)

    Souhlasím


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s





%d bloggers like this: