Posts Tagged 'proč?'

Proč jsem ateista

Poznámka: v tomto článku se budu komentovat mnohá náboženství, ale nejvíce nejrozšířenější z nich – křesťanství

Nebyl jsem vychováván v rodině věřících. Mí rodiče jsou ateisté, takže jsem za mlada nemusel chodit do kostela, nemodlil jsem se a nikdo mi neříkal, že Bůh stvořil Zemi a vesmír a rozhoduje o osudu všech lidí. Nevyprávěli mi, že Ježíš Kristus byl synem Božím a udělal za svého života (a smrti…) spoustu zázraků. Jsem za to svým rodičům velmi vděčný, protože mi umožnili rozhodnout se o své (ne)víře sám. Několikrát jsem o ní přemýšlel, párkrát četl, a už před dávnou dobou se rozhodl. V Boha věřit nebudu. Nikomu víru neberu, dokonce myslím, že to může být krásná věc. Myslet si, že po smrti se dostanu do Nebe, protože jsem se choval dobře. Nebo věřit na zázraky a na to, že nějaký z nich se mi stane. Jsem ovšem proti náboženstvím, která akorát ovlivňují lidi, nutí je věřit v hlouposti a popírají vědu.

Ale já se považuji za člověka, který se s problémy v životě umí poprat sám (i když, pravda, moc závažné zatím nemám) a nepotřebuji něco (někoho), v co bych věřil, k čemu bych se modlil, aby se mi ulevilo, protože Bůh mě vidí a pomůže mi. Nepotřebuji si myslet, že po smrti se něco stane s mou duší a že za je nesmrtelná, proto, abych žil dobrý život. Připadal bych si hloupě. Ale právě k tomu podle mě v dnešní době náboženství slouží. Aby lidem dávalo naději, že všechno se zlepší a že po smrti se budou mít dobře.

Přemýšlení nad původem náboženství mi pomohlo ujasnit si pár věcí a utvrdit mě v mém přesvědčení. Vím, že náboženství je velmi staré, ale jeho začátky (pohanství) jsou pro mě nudné. Každopádně jedna zajímavá otázka se nabízí – proč vůbec vzniklo? Já jsem si na ní zkoušel odpovědět a dospěl jsem k názoru, že lidem se prostě nelíbí, když něčemu nerozumí. (Bože nebe, sešli mi na půdu vodu a ty, bože země, udělej ze semínka kytku nebo Koukněte, blesky! To se na nás asi bohové musí zlobit, protože jinak opravdu nevím, jak by se tam dostaly.) Ovšem pohanství je pro většinu dnešního civilizovaného světa ubohé, a tak se posunu trochu dál.

Egyptské náboženství hrálo obrovskou úlohu v jedné z prvních civilizací. Egypťané věřili, že jejich farao je převtělením samotného boha Hora – směšné, že? Ale přesto tomu věřili snad všichni tehdejší obyvatelé. (Snad až kromě samotného vládce, který si doufám uvědomil, že převtělením boha není.) Díky tomu ale byli Egypťané ochotni faraovi sloužit, takže to svůj účel splnilo, ať už je to úsměvné jak chce. Doufám, že za tisíc let lidem budou připadat stejně směšná všechna dnešní náboženství.

Pak přišel judaismus, první monoteistické náboženství. Už je tady ten jediný všemocný Bůh, jakého všichni známe. Jenže to nestačí, protože judaismus se moc nezabývá posmrtným životem a lidé chtějí žít věčně. A tak přijde na řadu Ježíš Kristus, syn Boží, který provede spoustu zázraků, hlásá o Nebi a pak se za všechny obětuje. Pak přichází vrchol představení – zmrtvýchvstání. Kdyby Ježíš „nevstal z mrtvých”, pravděpodobně by se na něj zapomnělo a křesťanství by nikdy nedosáhlo takové obliby. Kolikrát jsem přemýšlel nad tím, kde bychom teď byli, kdyby před dvěma tisíci lety někdo nevykradl jeho hrob. (Mimochodem, opravdu by ukřižování bylo od Ježíše nějaká oběť, když věděl, že nakonec stejně vstane z mrtvých?) Náboženství totiž v minulosti velmi zpomalovala rozvoj vědy, protože si na mnoho otázek odpovídala Bohem.

Na Abrahámovských náboženstvích (židovství, křesťanství a islám) se mi také nelíbí, že po lidech chtějí, aby uvěřili jediné (popř. dvěma) knize (knihám). (Teď sice beru Starý zákon nebo Nový zákon jako jednu knihu, ale to snad není tak velký prohřešek.) Věřící žijí celý život v nejistotě – ve víře v něco, co je ve své podstatě neuvěřitelné, a mají tomu uvěřit na základě knihy. Ale to ještě není vše – obě knihy byly napsané několika neznámými autory v rozmezí stovek let. („Slepá víra je ironická odměna Stvořiteli lidské inteligence.” — Anonym)

Nelíbí se mi, že Bůh všechny nevěřící pošle do Pekla, do Nebe se můžou dostat jen věřící. Proč je pro Boha tak důležité, aby na něj někdo věřil, dokonce tolik, že jinak ho pošle do pekla? Zde je vidět snaha náboženství o to, aby věřícími bylo co nejvíce lidí. Někteří lidé podle mého názoru věří pouze ze strachu, aby se nedostali do Pekla. (Odmítám věřit v boha, který je hlavní příčinou sporů ve světě, káže rasismus, sexismus, homofobii a ignoraci a pošle mě do pekla, když jsem „špatný”. – Mike Fuhrman)

Jako poslední věc bych chtěl říci, že věřím na náhodu. Věřím, že vesmír vznikl Velkým třeskem a je to pro mě mnohem logičtější, než že ho vytvořil nějaký Bůh. Věřím, že život na Zemi vznikl naprosto přirozenou cestou, ikdyž to byla neuvěřitelně obrovská náhoda a je docela dobře možné, že nikde jinde ve vesmíru k tomu nedošlo. A že jsou některé věci nejasné? Radši budu žít v nejistotě, jak se něco stalo, než abych si řekl „to udělal Bůh…” a dál se tím nezabýval. (Je mnohem lepší brát vesmír takový, jaký doopravdy je, než setrvávat v bludu jakkoliv uspokojujícím a uklidňujícím. — Carl Sagan)

(Uvědomuji si, že některé myšlenky v tomto článku jsou nedokončené a za to se omlouvám, snažil jsem se počet takových omezit na minimum. Bez váhání článek komentujte, piště své postřehy atd. Ale dovoluji si upozornit, že všechny nenávistné nebo urážlivé komentáře směřující k věřícím nebo nevěřícím lidem budu mazat. Proto jsem ten článek nepsal.)

Doporučuji vám také zhlédnout mé oblíbené citáty o náboženství.

Reklamy